Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Za rok 2008 vyhrali Valhallu PORTISHEAD a my sme napísali, že je to dôkaz stierania žánrových hraníc v zosieťovanom svete. Bola to pravda, no pohľad z čerstvého roku 2014 na vtedajší rebríček zároveň hovorí čosi o stave, v ktorom sa nachádzala vtedajšia metalová scéna. Vtedy sme si za album roka vybrali PORTISHEAD, pretože hoci sme metalový portál, metal nepovažujeme za žiadne protekčné decko, ktoré treba prifarbiť a postrčiť, ak je neúspešné.
Za album roku 2013 sme nezávislým a vopred nepredvídateľným vnútroredakčným hlasovaním vybrali “Push The Sky Away” od NICK CAVE AND THE BAD SEEDS. Druhýkrát v našej histórii teda nevyhral metalový album.
Sme skalopevne presvedčení, že tentoraz to nie je dôkaz žiadnej krízy metalového žánru. Rok 2013 bol pre tvrdú hudbu veľmi dobrý a úspešný a väčšina metalových zárezov z najlepšej dvadsaťpäťky budú určite pamätné a výnimočné albumy aj o päť rokov. Stačí si prebehnúť jednotlivé redaktorské rebríčky a ľahko prídete na širší kontext.
Nakoniec, u nás tento rok bodovali výnimoční NICK CAVE AND THE BAD SEEDS (v spomínanom roku 2008 boli u nás na 15. mieste), vo výročných rebríčkoch nemetalových médii Pitchfork či Spin sa zase výnimočne darilo sanfranciským blackmetalistom DEAFHEAVEN.
Prajeme vám a sebe tiež, aby ani v roku 2014 neprestal byť metal skvelý a úspešný.
I já se letos připojím se subjektivní top 10, kde se najdou jak metalové, tak nemetalové, jak osvědčené, tak čerstvejší kousky. Zvažuji nejen aktuální desky, ale i živá vystoupení kapel, jejich názory, odvahu a další počiny -:
1. LEPROUS - Coal, N
2. THE VACANT EYES - Spheres, CZ
3. ANATHEMA - Universal, UK
4. HEIDEN - A kdybys už nebyla, vymyslím si tě, CZ
5. SATYRICON - Satyricon, N
6. AMORPHIS - Circle, FI
7. HEAVEN SHALL BURN - Veto, D
8. THE OCEAN - Pelagial, D
9. GERM - Grief, AU
10. BENEA REACH - Possession, N
Good luck in 2014 to all!
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.